Jejich odpověď by sice byla dostačující, kdyby šlo pouze o filozofickou otázku, ale ne v tomto případě, kde “jde o vše”. Jestliže vám příliš nezáleží na tom, znáte‑li pravdu, stačí to, abyste měli klid; toužíte‑li však z celého srdce ji poznat, pak to nestačí a musíte o tom uvažovat pozorněji. Neznabozi, jejichž vyznáním je řídit se podle rozumu, musí https://aicasinobot.cz/ být svým rozumem neobvykle zdatní. To, jestli věříte v Boha, nezáleží na racionálních důkazech.

  • Odvážné smlouvy, protože prospěch z ní závisí na nejisté události.
  • Už od roku 1992 je Pascalova sázka přirovnávána ke změně klimatu.
  • „Jestliže Bůh existuje, je nekonečně nepochopitelný; vždyť s námi není, sám nedílný a neohraničený, nikterak souměřitelný.

Nuže, musíte-li už volit, uvažte, na čem máte nejmenší zájem. – ‚Ne, nevytýkám jim, že něco volili, ale že vůbec volili; vždyť i když se dopouští stejné chyby ten, kdo se hlásí ke kříži, jako ten druhý, chybují oba; správné je nesázet vůbec.‘ Na okraji té nekonečné vzdálenosti se hraje hra, v té padne panna, nebo lev. Tím, že žijeme v nejistotě, jsme nuceni si vybrat z dostupných možností, z praktických důvodů.

Podle Pascala není účast na této sázce dobrovolná. Musíme se rozhodnout, jestli budeme žít, jako by Bůh nebyl, nebo jako by byl, ačkoli v obou případech se můžeme mýlit. Popisuje lidstvo jako uvězněné ve své konečnosti, uprostřed boží nepochopitelnosti. První zápis tohoto argumentu je v Pascalových Pensées (“Myšlenky”), souboru jeho posmrtně publikovaných zápisků. Pascalova sázka (Le Pari de Pascal) je filosofický argument, předložený Blaisem Pascalem (1623–1662), francouzským matematikem, fyzikem filozofem a teologem. Odlišný právní režim mají loterie, kurzové sázení a jiné podobné sázkové hry podle zákona č.

Buď jste po smrti nezvratně zničení (v kterémžto případě už na ničem nesejde), nebo ztrácíte šanci nezměrného štěstí.“ Pascalův předpoklad je, že nikdo se nemůže rozhodnutí zdržet, protože už jsme „nalodění“, tedy že naše rozhodnutí vpodstatě prožíváme. Protože je nevyhnutelné, abyste volil, váš rozum nedojde větší újmy tím, že zvolíte to nebo ono. Nevytýkejte tedy nesprávnost těm, kdo volili, vždyť sám o tom nic nevíte. Proto nejsme schopni poznat, ani co je, ani zdali je. „Jestliže Bůh existuje, je nekonečně nepochopitelný; vždyť s námi není, sám nedílný a neohraničený, nikterak souměřitelný.

Přemrštěnou výhru může také soud na návrh toho, kdo sázku prohrál, přiměřeně snížit. Výjimkou je situace, kdy ji dala osoba s nedostatečnými duševními nebo rozumovými schopnostmi. Odvážné smlouvy, protože prospěch z ní závisí na nejisté události. Výhrou mohou být peníze, věci či jiná plnění, např.

Obhájci této úvahy tvrdí, že lze všechna pojetí Boha či bohů zjednodušit na malý počet možností, nebo že pokud dokáže Pascalova sázka přimět člověka věřit v “obecný teismus”, splnila tím svůj účel. Voltairova kritika se však netýká Pascalovy sázky jen jako důkazu Boha, ale tvrdí, že nefunguje ani jako nástroj k přesvědčení lidí na víru. Frederick Copleson píše, že Pascal nezamýšlel sázku jako důkaz boží existence, nebo jakoukoliv náhradu takových důkazů.

Pascalovým cílem je „připravit jejich mysl k tvorbě dispozic příznivých pro víru“. Podle teorie rozhodování je jediná hodnota, na které záleží +∞ (kladná a nekonečná). Zvažme ztrátu a zisk, zvolíte-li lva – že Bůh je.

Podle nich by tak “konečné sliby poloblaženství, jaké nabízejí Kali nebo Odin” měly z výběru vypadnout. Námitkou mnoha náboženství se více zaobírají někteří pozdější apologeti, zabývající se sázkou. Pascal ale i tak tvrdí, že náboženství, založeno Mohammedem prokazatelně nevychází z boží autority a proto není jako cesta k poznání Boha o nic lepší než pohanství. Kdyby skutečně chtěli znát pravdu, zkoumali by, jestli je křesťanství stejné, jako jiná náboženství, ale oni se o nic takového nezajímají. To vede k velké pravděpodobnosti víry ve “špatného Boha” a Pascal tím ztrácí pravděpodobnostní výhodu, kterou si svým argumentem nárokuje. Poukazuje na to, že Pascal, jako Jansenista, už věřil, že jen málo předem určených lidí bude nakonec Bohem spaseno.